Zaniklé vesnice v České Kanadě

Zaniklé vesnice na Slavonicku a Staroměstsku jsou smutnou a definitvní kapitolou bouřlivých dějin 20. století v našem regionu. Jenom zbytky rozpadlých zdí, kříž, modré květy barvínku a neurčitý smutek těchto míst Vás upozorní na jejich tragický osud. V době schengenského volného prostoru můžete přejíždět volně státní hranici s Rakouskem a vzpomínat ...

Největším webovým portálem o zaniklých obcích kolem celé republiky je portál www.zanikleobce.cz . Je to otevřená nekonečná pouť po zaniklých místech v naší republice. Veškeré příspěvky, obrazové i textové, jsou přidávány postupně jednotlivými dobrovolnými přispěvateli, za což jim patří velký dík. Pokud Vás toto téma zajímá a máte nějaký materiál, kterým byste mohli přispět, neváhejte se zaregistrovat a připojit se k nám. Materiál také můžete zaslat v elektronické podobě na adresu beran@seznam.cz, nebo poštou na tuto adresu. Ing. Pavel Beran, autor a správce stránek zanikleobce.cz, Adresa: Kostelní 67, 431 51 Klášterec nad Ohří

Pokud váháte, zda k nám přijet, čtěte dál ...

Dana Pačísková - diplomová práce, výňatek

"Ten, kdo bude v pohraniční části Novobystřicka, oblasti, která je předmětem této diplomové práce, hledat pouze krásnou přírodu, bude zcela určitě spokojen s tichou krajinou bez lidí. Ten ale, kdo ví, že v této "prázdné" krajině "cosi" chybí, že zde ještě před padesáti lety stály vesnice a v nich žili lidé, ten bude v trávě hledat zbytky kamenných základů domů, mezi jehličnatými stromy ovocná pláňata a stále ještě rozkvétající kytky, které patřily do malých zahrádek před domy, a uvědomí si také, kolik mladých listnatých lesů všude kolem je. Ten, kdo bude hledat, najde v "prázdnotě" těchto míst neuvěřitelný obsah událostí doby ne příliš dávné, a pokud se bude ptát, může také přerušit ticho, které se v celé pohraniční oblasti nedlouho po druhé světové válce nebezpečně zabydlelo.

Život v blízkosti zemské hranice mezi Čechami a Dolními Rakousy, kde žilo výlučně německy mluvící obyvatelstvo, se po staletích pozvolného vývoje v první polovině 20. století neskutečně zrychlil. V důsledku vzniku samostatného Československa se zemská hranice změnila v hranici státní, vnitrozemské oblasti Rakousko-Uherska se staly oblastmi pohraničními, německé obyvatelstvo se stalo obyvatelstvem menšinovým. Hospodářská krize a nárůst nacionalismu ve třicátých letech vedly k další radikalizaci česko-německých vztahů. Druhá světová válka vyvolala ve svém důsledku odsun Němců a tím definitivní ukončení tradice nejen německé pohraniční vesnice, ale i německého etnika v prostoru českých zemí vůbec. Pokus dát dosud čistě německé pohraniční vesnici český kabát a přitom ji zachovat v její funkčnosti brzy z mnoha důvodů ztroskotal a česká etapa většiny pohraničních obcí se stala jen nepovedenou náhražkou původních vesnic německých.

Česká pohraniční vesnice trvala ve srovnání s vesnicí německou jen chvíli, existence obou však byla zakončena stejným způsobem, vysídlením místního obyvatelstva. Pro německé obyvatele to byl v roce 1945 zákrok jistě bolestnější, neboť v jeho důsledku ztratili svůj domov. Novoosídlenci neměli čas v novém místě zakořenit a odchod z pohraničí počátkem padesátých let pro ně nebyl až tak tragický. Krátká několikaletá existence české pohraniční vesnice není srovnatelná s etapou vesnice německé, bylo to jen skomírání, pustnutí neosídlených domů a zalesňování neobdělaných polí v důsledku nedostatečného osídlení. Přesto i v tomto krátkém období zde fungoval každodenní život. Více věcí v něm sice zanikalo než vznikalo, stále se ale v tomto neveselém kraji žilo. Až následkem ochladnutí vztahů mezi Východem a Západem došlo počátkem padesátých let ke konečnému zákroku. Obce ležící v těsné blízkosti státní hranice byly vysídleny, zbořeny a zalesněny. Celý pohraniční kraj prošel v průběhu několika let totální proměnou. Pro vesnice ležící v těsné blízkosti hranice byla tato proměna konečná..."